Malíř pokojů

Půvabná Veronika chtěla ještě před velikonočními svátky zkrášlit svůj příbytek,  a tak si pozvala pana Horského, malířského mistra vyhlášeného v celém okolí pro svou dovednost. A opravdu, mladý malíř je šikovný a namíchá barvy přesně podle Veroničiných představ. Netrvá to dlouho a místnost je změněna k nepoznání. S chutí tedy dívka připraví malou svačinku, pravda, je šetrná a mistrovi bude muset stačit dietní salám a pivo nevalné úrovně, ale při placení neváhá náležitě ohodnotit vykonanou práci. Sotva malíř odejde oblékne si Veronika zástěrku a pustí se do úklidu.

Scéna
Pro tuhle scénu jsem potřebovala hned dva páry stěn, které jsem během fotografování vyměnila. Korková podlaha je pokrytá zmenšenými novinami a uprostřed místnosti je nějaký nábytek zakrytý fólií. Pak bylo třeba vyrobit  malířské náčiní, věci na úklid a svačinku pro mistra. Malířské štafle vyráběl můj věrný pomocník - tatínek, já jsem jen trochu asistovala. Možná tentokrát zklamu příznivce skutečných potravin, ale celá svačina je vyrobená z kukuřičné hmoty, stejně jako mísa a mřížka na barvu. Jedinou kupovanou věcí jsou krekry ve tvaru malých baget.

Panenky
Markéta :
Veronika má na sobě oranžový svetřík ušitý z úpletoviny a rovnou světle hnědou sukni. Botičky, které má na nohou už se objevily ve scéně s počítačem. Nedalo mi to a vyrobila jsem pro ni jednoduché šperky na běžné nošení. A pak ještě potřebovala zástěrku na úklid. Na té jsem si dala záležet, protože se mi tahle panenka  líbí den ode dne  víc a já  chtěla, aby jí to i při tom uklízení slušelo.

Marie:
Pracovní oděv pro Štěpána jsem ušila z velmi tenké bavlněné látky, knoflíky vyrobila Markéta z kukuřičné hmoty. Aby montérky působily věrohodně, musela jsem je umazat barvami a to bylo nečekaně zábavné. Při té příležitosti jsem nabarvila malířské štafle a postříkla je skutečným Primalexem. Boty má Štěpán originál Tonner.