Kukuřičná hmota

O kukuřičné hmotě jsem se poprvé dočetla v knize“ Nové originální ruční práce“, jejíž obsah je dílem několika italských autorek. V jejich případě tvoří základ této hmoty vinylové lepidlo, kukuřičný škrob a vazelínový olej, jenže…vinylové lepidlo jsem v běžném obchodě nesehnala ( je k dostání  na internetu, ale cena je příliš vysoká ) a vazelínový olej se mi objevit také nepodařilo.

Výroba takové  hmoty mě ale  moc lákala a proto jsem se rozhodla trochu experimentovat. Vinylové lepidlo jsem nahradila českým lepidlem Herkules – ředí se vodou,  po zaschnutí je dostatečně tvrdý, bezbarvý  a neschne příliš rychle. Vazelínový olej jsem nahradila bílou vazelínou, která dodá hmotě potřebnou elastičnost. Kukuřičný škrob – Maizenu seženete opravdu bez problémů. No, a můžeme jít na to…
Do rendlíku s nepřilnavým povrchem dáme jeden díl Maizeny a jeden díl lepidla. Já jsem pro začátek použila malou odlivku s obsahem 0,5dcl. K tomuto množství  přidáme asi jednu lžičku vazelíny a za stálého míchání vaříme na mírném plameni. Vaříme…to asi není ten správný výraz. Pokud jste někdy dělali odpalované těsto, představíte si celkem snadno měkkou kouli, kterou převalujete v rendlíku a snažíte se ji rychle a dobře prohřát. Když je hmota tuhá nad vaše síly, přilijte trochu vody vše znovu promíchejte. V originálním návodu je uvedena doba vaření 3minuty…no, tak dlouho se mi to opravdu nepodařilo, ale třeba budete úspěšnější. Horkou hmotu dáme na desku poprášenou škrobovou moučkou a jakmile trochu vychladne ( samozřejmě, že jedinci s trochu odolnějšími končetinami začnou hned ), zpracováváme jí důkladně rukama až do vychladnutí. Pomáháme si Maizenou a myšlenku na báječné výtvory, které jsou před námi. Pokud chceme mít hmotu barevnou, oddělíme si potřebnou část a obarvíme ji temperami, nebo jinými vodou ředitelnými barvami. Vždy je třeba počítat s tím, že po vytvrdnutí budou barvy výraznější. Hotovou hmotu  zabalte  pečlivě do potravinové fólie a uschovejte v lednici. Vytvrdnutí vymodelovaných výrobků obstarává teplo a vzduch.
Můj první pokus se mi příliš nevydařil, přilila jsem při vaření do hmoty poněkud víc vody, a tak následné modelování připomínalo spíš utrpení než radostné tvoření. Prostě se to lepilo, lépe řečeno mazalo a já jen moučila a moučila…. a přitom stačilo nechat hmotu  trochu vyschnut a hned tu byla ta báječná mimořádně elastická a jemná modelovací hmota. Při správné konzistenci ji hravě vyválíte do tenka a můžete jí stříhat nůžkami jako látku, podobně jako látku nařasit, nebo vymodelujete tenké porcelán připomínající lístky květin…ale proč vám radím, když sami přijdete na to, co vše si můžete dovolit . Pokud potřebujete při modelování spojit nějaké části, použijte herkulese a nemusíte nic stiskávat ani zamačkávat. Hotové výrobky jsem zkusila úspěšně brousit i vrtat.

Tak, teď už mi jen zbývá popřát vám hodně chuti do tvoření a pokud získáte nějaké nové poznatky budu opravdu ráda, když mi napíšete.