V koupelně

Na dnešní koupání si sebou vzala malá Hanička svou oblíbenou panenku. Od maminky má dovoleno, že jí může sama umýt vlásky a trochu si s ní zařádit ve vaně. Zita tedy nejprve umyje Haničku a pak už její dcerka začne šampónovat panenku. Dělá to hezky opatrně a panenku při tom neustále chlácholí, aby se nebála. Když je celá procedura hotová, maminka s úsměvem vyhání obě z vany ven. Svou dcerku osuší a oblékne do koupacího župánku a huňatých bačkůrek a nechá ji, aby do připraveného hadříku usušila a zabalila vykoupanou panenku. Hanička vše pečlivě udělá a pak se obě nechávají z koupelny odnést v maminčině náruči.

Scéna
Koupelnu jsem kvůli náročné realizaci odkládala hodně dlouho a pravdou je, že tahle scéna patřila k těm nejsložitějším. Začínala jsem vanou. Bylo to nutné, protože jsem pracovala se samotvrdnoucí hmotou a věděla jsem, že ta bude v polystyrénovém lůžku vysychat hodně dlouho. Kolikrát jsem vyhlazovala, dodělávala, brousila, opravovala vlastně ani nedokážu říct...vracela jsem se k tomu ve volných chvílích znovu a znovu a vždy jsem našla nějaký drobný nedostatek. Nakonec jsem to vzdala a smířila se s tím, že prohlubeň prostě nikdy nebudu mít geometricky přesnou....bylo na čase, protože, před nátěrem musí být hmota perfektně suchá a já ji při každé opravě musela vždy namočit, abych mohla dolepit nějaký kousek a vyspravit tak objevenou nedokonalost. Z plánovaného natírání jsem naštěstí ustoupila a koupila jsem si barvu ve spreji. Vlastně jsem s takovou barvou pracovala poprvé a moc se mi to zalíbilo... tak moc, že jsem si koupila ještě jednu barvu a to sice chromovou na vodovodní baterie. Zatím jsem si totiž vždy vystačila s jednou sadou modelářských barev a se zbytky acetonových či syntetických barev, které "dal dům". Vanu jsem stříkala snad desetkrát, protože na rozdíl od nátěru jsou jednotlivé vrstvy velice tenké a já věděla, že barva  musí stoprocentně zabránit styku samotvrdnoucí hmoty s vodou. Nakonec všechno dobře dopadlo, a vana se při fotografování osvědčila.
Výroba skříněk a rámu pro zrcadlo pro mě zase tak moc složitá nebyla, s pěněným PVC už jsem pracovala mockrát. Kostry jsem si udělala z kartonu a pak už jsem jen polepovala nařezanými díly.
Původně jsem plánovala, že  vodovodní baterie a kosmetické výrobky vymodeluji z moduritu nebo z fima. Pak jsem se ale přece jenom rozhodla pro práci se dřevem a i když mi výroba všech těch zmenšenin trvala celkem dlouho, jsem přesvědčená, že vymodelovat by se mi je za stejnou dobu nepodařilo a možná by byly i méně souměrné. Ovšem zubní kartáček pro Haničku a mýdlenku jsem modelovala z fima. Voňavky jsem slepila z korálků. Toaletní papír a zubní pasta fluora jsou z fundusu.
Posledním "oříškem" byly obklady a dlažba. V papírnictví jsem sice našla samolepící tapety, které by se daly do zmenšené koupelny použít, ale já si představovala něco opravdovějšího. V mojí tiskárně můžu vytisknout pásy o rozměrech 21x 55cm a ty se dají dobře slepit a vytvořit tak tapetu na celou stěnu. Ovšem hlavní problém představovala voda. Podlahu bych si při přípravě jednotlivých snímků dokázala zakrýt, ale se stěnami a vanou už je to horší. A pro inkoustový tisk je nebezpečná každá kapka vody. Nakonec jsem to vymyslela tak, že za pomoci Máninky polepím obkladačky  v horizontálních pruzích  průhlednou lepící páskou. A tak vznikla lesklá stěna s obkladačkami na kterou jsem mohla bez obav přilepit věšáčky i vanovou baterii a které nevadilo nějaké to šplouchnutí vody. Dlažbu jsem nechala matnou a mezi jednotlivými vodními snímky jsme poctivě zakrývaly.
Koupelnovou předložku jsem udělala z žinylkové příze nalepené na kousku tenkého měkčeného plastu, ručníky jsou ušité ze starých ručníků.
Miniaturní tuba, která představuje dětskou zubní pastu, k nám přicestovala od Světlany, červený gumový hrníček jsem získala ani nevím kde. Pidipanenku jsem kdysi koupila v Levné knize a maličká  kačenka je pozůstatek jedné mojí hračky. Bílá plastová židle je z fundusu.

Panenky
Markéta:
Pro Zitu jsem ušila triko z elastického sametu a domácí kalhoty z modrého úpletu, botičky jsou originál Tonner.
Haničce jsem taky ušila triko s dlouhým rukávem, na které jsem zažehlila dětský motiv a k tomu jednoduché tepláčky. Růžový koupačák je z dětské mikiny a teplé bačkorky jsem slepila z chlupatého polyesteru.
 

Zpět na hlavní stranu