Sněhulák
Když se Lenka domlouvala s rodiči na
tom, že by tento víkend strávila u kamarádky, nebyli nijak zásadně proti. Katku
znali už několik let a Lenka u ní párkrát přespala i dříve. Jenomže Lenka se ve
skutečnosti
nechystala za kamarádkou. Tuhle lež si vymyslela proto, aby mohla bez dozoru
prožít dva dny a také jednu noc se svou první velkou láskou - spolužákem Markem. Věděla, že to by jí
rodiče nedovolili...vždyť ještě není ani plnoletá.
A tak se tajně v sobotu ráno sešel zamilovaný pár na nádraží. Ruku v ruce
spěchají od vlaku k chalupě Lenčiných rodičů. Rychle vklouznou za branku a už
jsou skryti v bezpečí uzavřeného pozemku, který náleží k chalupě. Tady nejprve
zamíří k sněhulákovi, kterého tu na Silvestra postavila Lenka se svými
sourozenci. Při vítání nového roku si s celou rodinou užíval veselí a bujarých
oslav a od té doby tu stojí jako tichý strážce. Po krátkém laškování ve sněhu
odemyká Lenka dveře chalupy a rozdováděný
pár vchází dovnitř. Nejprve zatopí v kamnech a po pár hodinách už je uvnitř
docela příjemná teplota.
Velká náhoda tomu chtěla, že v tom sobotním odpoledni projížděl zcela
neplánovaně
kolem chalupy Lenčin tatínek Adam. Neměl důvod se tu zastavit, jenomže najednou
zahlédnul kouřící komín...jak to, že se kouří z komína?! Vždyť na chalupě nikdo
není! Rychle tedy zaparkoval a žene se dovnitř. Ovšem dveře jsou zamčené a
zevnitř je vstrčený klíč....Adamovi už to začíná docházet. Tluče na okno, volá
Lenku a přísným hlasem jí nařizuje, aby okamžitě odemkla. A znovu buší na dveře.
Uvnitř nastalo zděšení a poplach. Zatímco Lenka si stihla obléknout kamaše,
přehodit pončo a cestou ke dveřím rychle vymýšlí bizardní vysvětlení, svlečený
Marek vyskočí otevřeným oknem a s rukama plnýma svého oblečení utíká mezi smrky
za chalupu. Nasupený tatínek odstrčí nezdárnou dceru, rychle vykoukne z
otevřeného okna a vyběhne za uprchlíkem, který cestou ztratil jednu botu. Adam
mezi tím napočítal do dvaceti a pak už poněkud klidnějším hlasem vyzývá Marka,
aby vylezl a vrátil se do tepla chalupy.Vždyť tu ten kluk ještě dostane zápal
plic! Inu, co zbývalo polonahému hrdinovi, než uposlechnout a pokorně se vrátit.
Lenka se mezitím oblékla a s velkou úlevou vidí, jak tatínek přivádí Marka
zpátky. Prokřehlý Marek se v rychlosti ustrojil, Lenka mlčky poklidila a
sbalila dovezený proviant... a tatínek? Ten si neodpustil krátké kázání s tím,
že tahle událost zůstane jen mezi nimi. Lenka se tatínkovi omlouvá a s povděkem slibuje,
že už se něco podobného nebude opakovat. Pak ještě všichni vypili horký čaj a
společně opustili chalupu.
Scéna
Tentokrát to bylo mimořádně jednoduchá...vyráběla jsem jen
polystyrénového sněhuláka. Před fotografováním jsem postavila kartónovou
"chalupu", Máninka vyskládala hranici dříví, přidaly jsme pár živých i umělých
smrčků a zem jsem pokryla kusem polyesterového rouna, které jsem posypala
polystyrénovou drtí.
Panenky
Markéta:
Marek má na sobě originální oblečení, ve kterém k nám přicestoval, jen tričko si
vypůjčil od Tomáše (Gale - Hunger Games), protože v jeho svetru se pro změnu
fotil Gabriel s dýněmi. Jen u bundy mi to nedalo a podstatně jsem zmenšila
kapucu, která se mi jevila neúměrně veliká...spuštěná překrývala celá záda.
Lence jsem ušila pončo z tenkého fleesu a černé kamaše ze starých ponožek.
Kabela i batoh jsou z fundusu.
Bunda pro
Adama byla trochu pracnější, je celá vypodšívkovaná, využila jsem na
ni tři různé
materiály a také kousky vyřazeného zipu. Tričko, které má vespod je z ponožky,
kalhoty z fundusu. Všichni mají boty originál Tonner.
Marie:
Lence jsem upletla teplý
zimní pulovr ozdobený na přednici našitým copánkem.
|