|
Dýně
Gabriel s Martinou letos poprvé
pěstovali na své zahrádce dýně. Počasí jim přálo, a tak dýně narostly do téměř
gigantických rozměrů. Většinu z nich darují svým přátelům a známým a jen několik
kousků si nechají pro svou potřebu. S jedním exemplářem dokonce Gabriel Martinu
vyfotografoval. Když všechny dýně uložili do zahradního domku, Martina ještě
shrabala spadané listí a Gabriel se rozhodl, že dnes postříká jeden ovocný
strom. Sotva začne, podává Martina manželovi plátěný klobouk, aby si ochránil
hlavu před postřikem a sama odchází domů pro nějakou svačinu. Když se vrátí,
Gabriel právě končí a hned se hrne k jídlu. Ještě si ale zaběhne k sudům s
dešťovou vodou umýt ruce a pak už si společně s Martinou pochutnávají na chlebu
s domácí zavařeninou a užívají si krásný podzimní den.
Scéna
Nejprve jsem vyráběla zahradní domek. Nařezané
laťky jsou nalepené na silnostěnný kartón a vše jsem pak pospojovala tavnou
pistolí. Střecha je sololitová, pokrytá dekoračním vlnitým papírem.
Dveře jsem stejně jako u roubenky zavěsila do samostatného dřevěného rámu. Zadní
stěna je pouze kartónová a lze ji odejmout. Zahradní křesílka už jsem při
fotografování použila, tentokrát jsem ale potřebovala i stůl, a tak jsem opět
pracovala s pěněným PVC. Sudy na vodu jsou ve skutečnosti jen natřené plechovky
od masové konzervy pro psy.
Postřikovač jsem původně v plánu vůbec neměla, ale protože podobný používáme na
zahradě a výroba zmenšených věcí, které důvěrně znám, mě vždy baví, nakonec jsem
se rozhodla, že se o něj pokusím. Základ je dřevěný a na zbytek mi posloužily
části z vyřazených propisek, malé plastové uzávěry a kousek bužírky, kterou jsem
stáhla ze starého kabelu. Pak už jen stačilo vše natřít a připevnit popruhy z
černého tkalounu. Plastové hrábě jsem vyráběla krátce před fotografováním a byla
to jen taková rychlovka. A protože jsem tentokrát neoblékala žádnou panenku,
ušila jsem alespoň nové sedáky do křesílek.
Teď si uvědomuji, že první věta v tomto odstavci není napsaná správně,
protože NEJPRVE jsem si musela vypěstovat dýně. Měly být velké jen 8 - 10cm, ale
valná většina se jich povedla poněkud větších, a tak se Gabriel s Martinou při
práci s nimi řádně zapotili.
Panenky
Marie:
Pro Martinu jsem ušila jednoduché úpletové kalhoty a upletla jsem jí červený
svetr s plastickým vzorkem, šedivé tričko zapůjčil Joe Hardy.
Gabriel dostal pracovní kalhoty z fundusu a svetr je součástí originálního
oblečení Rona Weaslyho. Boty mají oba originál Tonner.
|
