Kráska a zvíře

Na Červeném dvorci je dnes hodně živo, neboť přijeli na návštěvu příbuzní z města a dcery majitele tak po letech uviděly své sestřenky. Po poledni se dívky společně vydaly na procházku do okolí. Radostně pobíhaly ve voňavé trávě, brouzdaly mělkou říčkou a zdobily si vlasy lučními květy. Sestřenka Karolína navrhla, aby společně přebrodily a podívaly se do protějšího lesa. Sestry z dvorce ale věděly, že do lesa, kterému v širokém okolí nikdo neřekne jinak než začarovaný, není radno vstupovat, žijí tam prý podivné bytosti a divá zvěř. Sestřenky ale nic nedbaly na Janino varování, naopak se posmívaly jejím "pohádkám" a odvážně vstoupily do vody s tím, že na kraji lesa jim jistojistě nic nehrozí. Jana se sestrou nechtěly děvčata opustit a tak se vydávají za nimi.
Už z kraje vidí nedotčený les plný lákavých plodů a v tu chvíli všechny zapomenou na možné nebezpečí. Ústa mají plná malin a ani si nevšimnou, že už postoupily trochu hlouběji do lesa...pak najednou zaslechnou prazvláštní zvuk a v nedalekém houští zahlédnou podivnou postavu. Je to zvíře? Nebo člověk? Vystrašené dívky se daly na bezhlavý útěk.
Jana se hbitě prodírá křovinami, za sebou však stále slyší ty hrůzu nahánějící zvuky. Naštěstí se před ní objeví mýtina a na jejím okraji pod smrky zahlédne malý příbytek. V zoufalství se vrhne k vrátkům, snaží se dostat dovnitř, pláče a volá o pomoc. Vtom se vrátka otevřou a malý mužíček jí bez okolků poskytuje útočiště. Sotva zavře, ozve se zvenčí srdceryvný řev a divoké drápání, později jen tiché vytí a nakonec nastalo hluboké ticho.
Skřítek už ví, kdo dívku vylekal, dobře zná jejího pronásledovatele a má teď o něj větší strach než o vyděšenou dívku. Když vyjde ze dveří, uvidí nešťastné zvíře jak bez života leží na zemi. Teď musí jednat rychle...už nezbývá moc času, vyvádí Janu ze svého domku a žádá ji aby pohlédla do tváře netvora s lidským srdcem, který se do ní zamiloval. Jana se zdráhá, ale nakonec podlehne skřítkovu naléhání. Na zemi leží bezvládně mohutná zvířecí bytost se smutnýma očima. Janě se z celého srdce zželelo toho nebohého tvora a nesměle jej pohladí po tváři. Vtom se stal zázrak...před jejíma očima se zvíře změnilo v pohledného mladého muže. Ten po procitnutí s údivem hledí na své lidské ruce, pak na Janu, na skřítka a vstává ze země. Jana nic nechápe a skřítek tedy vypráví příběh o Matyášovi, kterého mocný Pán lesů potrestal za bezuzdné zabíjení zvěře tím, že mu vzal lidskou podobu. A tak se Matyáš sám stal štvaným zvířetem, zoufalým a opuštěným. Ze svého úkrytu v hlubokém lese vídával přes říčku sestry z dvorce a do jedné z nich se zamiloval. Každý den toužebně vyhlížel krásnou Janu. Byl smutný, když dívky nepřišly, byl šťastný, když je zahlédnul, o to větší pak byl ale jeho žal, když si uvědomil, že v téhle podobě se k Janě nemůže nikdy přiblížit. A přesto další den čekal na kraji lesa znovu....
Teď ale Matyáš zblízka hledí do Janiny tváře, drží ji za ruce a srdce mu překypuje štěstím. A Jana? Ta se dnes na první pohled zamilovala ...

Scéna
Do téhle scény jsem potřebovala vyrobit jakýsi lesní příbytek pro skřítka. Ze všech možných variant to nakonec vyhrálo jednoduché kartónové doupě ve tvaru hangáru. Vše jsem slepovala tavnou pistolí a střechu, která je z vlnitého papíru jsem celou pokryla kousky borové kůry a mechem. Vrátka jsou uříznutá z vyřazeného bambusového tácku a z jeho dalších zbytků jsem vyrobila i lavičku.

Panenky
Markéta:
Matyáš má na sobě královské oblečení, které už jsem použila ve scéně s šachovnicí, ale tentokrát dostal přes saténovou košili koženou vestu. Ta je ušitá ze starého koženého saka a zdobení jsem udělala vypalovačkou na dřevo. Botky jsou originál Tonner.
Na zvířecí převlek jsem použila chlupatou látku z vyřazeného polštářku, drápy, čenich a oči jsou z moduritu. Na hlavu jsem vytvořila jakousi hřívu z pravé kožešiny.
Skřítkovi jsem ušila z červeného sametu vypodšívkovaný kabátek, ze žlutých trenýrek má jednoduché kalhoty a na hlavu dostal zelenou čapku z tenkého fleesu, botičky jsou od Tonnera.

Marie:
Růžová halenka pro Janu je ušitá z noční košile, kanýry na rukávech jsem ozdobila kraječkou. Spodní sukni jsem ušila z tenké pánské košile, vrchní sukně je hedvábná. Látkový korzet je sedmidílný, vypodšívkovaný, vzadu na šněrování.