Modistka

Jako ve snu si připadala Stázka, když přijela ke své tetě do města. Dívka z malé chaloupky, kde se tísnilo šest dětí, teď bydlí sama s tetou ve velikém domě. A protože je tetička Serafína modistka, má v přízemí domu ještě obchod s dámskými klobouky. Stázka má za úkol pečovat tetě o domácnost a pomáhat v obchodě. Serafína je přísná a i když se Stázka snaží všechny uložené práce udělat bezchybně, stejně ji teta občas plísní a to si pak Stázka tajně popláče a vzpomíná na domov.
Čas běžel a Serafína si nemohla nevšimnout, že její neteř je mimořádně zručná a má talent k ručním pracím, což několikrát dokázala, když jí pomáhala v dílně. Serafína už ví, že tohle děvče má při zdobení klobouků nápady, kterými překvapí i ji samotnou, nahlas to ale neříká a s chválou jako vždy šetří. Ale nakonec dala Stázce volnou ruku a nabídla jí, aby vytvořila sama nějaký model. Stázku to potěšilo a byla tetičce neskonale vděčná.V dílně zůstala dlouho do noci, práce ji moc bavila a ráno běžela s hotovým kloboukem za tetou. Ta jí neopomněla vytknout drobné nedostatky, ale klobouk odnesla do obchodu a tam se ještě týž den prodal. Od té doby nechávala svou neteř více tvořit a na domácnost si vzala služebnou. Zákaznice si všimly, že modely, které v poslední době Serafína prodává jsou velice šik, a tak obchod jen kvetl.

I dnes přichází jedna ze stálých zákaznic pro nový klobouk. Serafína úslužně obsluhuje mladou dámu, zatímco Stázka potichu v koutku dokončuje nový model. Nakonec si i ten zákaznice vyzkouší a rozhodne se právě pro něj. Moc chválí šikovnost mladé modistky a žádá ji, aby trochu oživila její starý klobouk a dodala mu modernější vzhled. Dáma si ještě před ochodem ale neodpustí poznámku o tom, že takové hezké mladé děvče má účes a oblečení zrovna jako nějaká Popelka. Serafína musela dát v duchu zákaznici za pravdu a hned na druhý den nechala pro neteř ušít nové šaty a zašly spolu i ke kadeřníkovi. A tak si nakonec přece jen Stázka svou pracovitostí a skromností získala zatvrzelé srdce svojí bezdětné tety, která v ní našla svou dceru i nástupkyni ve firmě.

Scéna
Nábytek vznikal ze zbytků plovoucí podlahy, které mi doma ještě zůstaly. Největší kus jsem potřebovala na desku stolu  a prodejního pultu, který ve skutečnosti tvoří zadní část kuchyňské linky. Základ dřevěné stěny se šuplíky je ze silnostěnného kartonu, na který jsem vyskládala všemožné odřezky plovoucí podlahy a zbývající prostor jsem z nouze vyplnila "prosklenými částmi s vitráží."
Klobouky jsem vytvářela z látek, sametového papíru a z pěnové gumy. Na dekoraci jsem použila nejrůznější prýmky, peří, umělé květy, organzu a tyl. Ponejvíc jsem pracovala jen s lepidlem a tavnou pistolí, a tak to bylo rychlé a většina klobouků vznikla během jednoho dne.
Zrcadlo je kupované, zmenšené pohlednice secesních dam jsem si vytiskla, stojany na klobouky jsou odřezané spodní díly z miniaturních krejčovských  stojánků, které se spolu s modely šatiček vyprodávaly v Levné knize. Na vrcholek každého jsem jen přilepila natřenou polovinu míčku na stolní tenis

Panenky
Markéta:
Natálce jsem ušila bílou halenku s volánky a černá plisovaná sukně vznikla z dámských společenských šatů, které byly ozdobeny stylizovaným květem.
Ten posloužil jako klobouk, ve kterém Natálka vešla do obchodu. Na spodní část sukně jsem našila krajkovou ozdobu odpáranou z levného vietnamského šálu. Botky má originál Tonner.
Stázka si vypůjčila šaty od Valentýny (miss Gulch), já jsem jen ušila dlouhou bílou zástěru.

Marie:
Dvoudílné šaty pro Serafínu jsou z bavlněné látky, sukně je šestidílná s vloženými klíny. Ozdobila jsem ji krajkou, kterou jsem použila také na vrchní díl k zakončení rukávů a jako malé fiží. Přední část jsem ještě dozdobila jednoduchou výšivkou. Pásek je z hnědého saténu vzadu zakončený mašlí. Náušnice jsou
z dámské bižuterie.