|
V dílně
Toník dnes spolu s tatínkem vyrábějí
v dílně dárek k maminčiným narozeninám. Bude to dřevěná krabička na korále.
Tatínek vybral pěknou desku a narýsoval na ni jednotlivé díly. Řezání
se ujal Toník, je šikovný a s pilou to umí. Pak tatínek upne do svěráku prkno s
nataženým brusným papírem a na něm začistí připravené díly. Vše je přesné a
můžou se pustit do lepení.
Když zaschne lepidlo, připraví tatínek za pomoci pilníku lůžka pro panty a potom
společnými silami připojí víko. Krabička je pěkná ale...chtělo by to nějaké
zdobení! Tatínek tedy zkusí nakreslit na víko jednoduchý obrázek a Toník
připraví vypalovačku na dřevo. S velkým zaujetím sleduje, když tatínek začne
předkreslený motiv vypalovat.
V jednu chvíli se ale ozve maminčin hlas...maminka jde do dílny! Rychle musí
schovat rozpracovaný dárek. Toník pohotově vytáhne z plastového soudku jeden z
hadrů určený pro dílenské práce a krabičku zakryje. Maminka jde svým
klukům oznámit, že už mají připravenou večeři a vyzvídá, co že tu dnes celý den
kutí.
Samozřejmě, že se oba vymlouvají a nechtějí nic prozradit. Na druhý den pak
slavnostně předají mamince připravené dárky. Je jasné, že největší úspěch měla
ručně vyrobená šperkovnice.
Scéna
Na výrobu dílny jsem začala pomýšlet ve chvíli, kdy
jsem u Vietnamce koupila maličký svěrák. Pak uplynula celkem dlouhá doba
a mně se mezitím podařilo sehnat ještě malá kovová sklíčidla a dva pidišroubováky. Od
Světlany
(Blacksvetlus) jsem dostala funkční pilku ocasku se žlutou rukojetí, od
Eriky sadu maličkého nářadí, ze kterého jsem využila ruční brousek a
zbývající pilky, které jsem ale kvůli velikosti musela upravit. Obě jsou funkční
a při řezání z balzové desky se o tom přesvědčil i Toník. Zbylé vybavení dílny
už bylo na mně. O tom, jak by měla dílna vypadat, jsem měla jasno hned od
začátku...tak trochu
jako ta, ve které vyrábím všechen nábytek a ostatní
miniatury pro naše panenky. Zařídila jsem ji tedy jednoduchým regálem, starým
stolem, který nahrazuje pracovní ponk a vyřazenou skříňkou s policemi.
Nezapomněla jsem ani na plastový soudek plný dílenských hadrů, bednu od pepsi,
starou dřevěnou židli a několik papírových krabic s popisem obsahu. Těch
jsem v naší dílně napočítala rovných 65 - menších i větších - všechny pečlivě
označené mým tatínkem.
A taky jsem tu chtěla mít stejné nářadí, které
při práci používám, z něhož většina pochází ještě z dílny mého dědečka,
majitele instalatérské firmy. A některé kousky těžko hledají konkurenci i mezi
moderním nářadím. Valnou většinu miniaturního nářadí jsem vyráběla ze dřeva.
Na posledním snímku je zachycená prkenná stěna se zavěšeným nářadím z naší
skutečné dílny a podobnou jsem se tedy snažila vyrobit i našim panenkám.
Panenky
Markéta:
Pro mě to bylo v této scénce velice jednoduché, šila jsem jenom tepláky a
vestičku pro
Veroniku, triko je
originál Tonner.
Marie:
Toník dostal do dílny
tepláky a mikinu s natištěným obrázkem.
Viktor
má na sobě ušitý svetr z úpletoviny, montérky jsou z fundusu, boty originál
Tonner.
|
