|
Na útěku
Toho rána dolehl k Sylvii do ložnice
nezvyklý ruch. Vstala tedy z postele a šla se podívat z okna co se děje. V
zahradě uviděla pobíhat velitele stráží, který tlumeným ale naléhavým hlasem
vedl své muže. Jenže Sylva dnes chtěla ještě chvíli lenošit, a tak se znovu
vrací k loži. Ani nezpozorovala, že do místnosti potichoučku vklouznul muž a v
mžiku je za jejími zády. A pak už jí pevně tiskne rukou ústa, aby nemohla křičet, do ucha jí ale vzrušeným hlasem šeptá prosbu
o
pomoc, neboť je na útěku před zákonem...přísahá však na svou nevinu. Když Sebastian uvolnil pevné sevření a Sylvie mu teď hledí
do tváře, je přesvědčená, že tento muž není žádný zločinec a je pronásledován
neprávem. Vtom oba zpozorněli...na chodbě už jsou slyšet hlasité kroky, někdo se
blíží do Sylviiny ložnice...co teď? Sylvie chce muži pomoct, a tak jej ukryje
pod svou přikrývku...sama předstírá, že se sotva probudila. Do pokoje vstoupil
otec. S omluvami
a starostlivým výrazem ve tváři prosí Sylvu, aby nevycházela z
místnosti. Nechce ji nijak vystrašit, a tak svou milovanou dcerku jen pohladí
a nabádá ji, aby si ještě chvilku pospala. Netuší, že hledaný muž je tak blízko!
Když otec odešel, Sebastian spěšně opouští nezvyklý úkryt a s omluvami děkuje
své zachránkyni. Pak podrobně popíše svůj zoufalý boj s nepřátelstvím a zradou,
kvůli níž byl odsouzený za zločin, který nikdy nespáchal. Sylvie vytáhne
ze šperkovnice prsten a podává jej Sebastianovi. Je to starý rodový šperk, který
mu pomůže na jeho cestě za záchranou. Sylvie už má v hlavě plán...pošle Sebastiana na
nedaleké panství ke svému bratrovi, kde se ukryje do doby, než se vše vysvětlí a
bude usvědčen skutečný viník.
Scéna
Starožitný vyřezávaný nábytek už jsem použila v
barokní scéně s dopisem, tentokrát jsem využila sofa, toaletku s taburetem
a jednu židli. Postel a noční stolek jsem už vyráběla já a snažila jsem se o
podobné dekorování i odstín. Na zlaté ozdoby jsem použila bronzový prášek,
který jsem koupila v drogerii. Sáček váží 5dkg a stojí 25 Kč, stačí smíchat v
poměru 1:1s bezbarvým lakem. Mně se skvěle osvědčil lak na fimo, který je
ředitelný vodou. Kobereček vzniknul z ozdobného polštářku zakoupeného v prodejně
typu "Levný ráj". Po jeho rozebrání jsem za pár korun získala koberec pro
panenky, nepáravý sametový materiál ze zadní strany, 2metry ozdobné paspulky,
saténové střapečky a zip.
Povlečení na postel jsem ušila ze syntetické krajky bohatě zdobené kanýrky. Jako
materiál mi posloužil župánek s noční košilkou, který jsem objevila
v sekond handu.
Hlavní tělo svícnu jsem vybrousila ze dřeva, obě ramena
i kalíšky na svíčky jsou z fima. Slepený svícen jsem nejprve natřela bílou
rychleschnoucí barvou a potom zlatou barvou z prášku.
Stěny jsem původně chtěla
použít tapetové, ale pak mě napadlo zkusit jakési kazety zdobené zlatem a oblouky vyplněné saténovou látkou.Vše jsem nařezala
z desek z
pěněného PVC a přichytala suchými zipy k běžnému krabicovému kartonu. Získala
jsem tak stěnu, u které můžu saténové výplně nalepené na tužším papíru pouhým
vysunutím vyměnit za jiný dekor, stejně jako snadno změním zlaté zdobení
přilepené oboustrannou lepící páskou.
Panenky
Markéta:
Pro
Sebastiana jsem nemusela šít žádné oblečení, dostal svůj originální oblek,
jen košili jsem použila bílou z fundusu. Vyráběla jsem tedy pouze pantoflíčky
pro Sylvii. Ty mají podrážku a podpatek z fima, svršek je z modrého sametu
.
Marie:
Noční košilku pro
Sylvii jsem ušila z bílého
bavlněného batistu. Je ozdobená jemnou bavlněnou krajkou a růžovou organzovou
stužkou. Pod prsy je nabíraná, zapínání je vzadu na patenty.
Samuel dostal obleček od
prince Charminga (Jindřich) až na kalhoty, které jsem ušila z lesklé zlatožluté podšívkoviny, stejnou barvu má i prýmek, kterým jsem ozdobila bílý kabátec.
|
