Houslista
 

Viktor Ježek je vynikající houslista a skladatel, svými kolegy označován jako staromládenecký morous a samotář. Před časem přicestovala do Čech japonská   klavíristky Aiko, která v rámci Hudebních slavností uskuteční s Viktorem několik společných vystoupení.
Těsně před prvním koncertem pozval Viktor Aiko k sobě na návštěvu, aby v klidu domluvili některé technické detaily.
Aiko nechtěla přijít na návštěvu s prázdnou, a tak když zahlédla v obchodě figurku ježka s housličkami, koupila ji. Přesto, že podle kolegů nemá Viktor pro tyhle legrácky žádný smysl, Aiko to přišlo vtipné a figurku byla rozhodnutá předat.
Už samotný vstup do Viktorova bytu byl pro ni příjemným překvapením. Interiér vhodně doplňují nejrůznější mnohdy exotické předměty, kterými se majitel se zjevnou chutí obklopuje. Hadrová potvůrka, která měla své místo na sedačce, připomínala Viktorovo cestování po Indočíně a majitel ji Aiko s úsměvem představil jako svého věrného společníka. Když Aiko vytáhla houslového mága s bodlinami, propadl Viktor srdečnému smíchu a hned umístnil "kolegu"na čestné místo.
Jako správný hostitel přinesl Viktor pro oba čaj. Aiko ovšem po prvním doušku usoudila, že tuhle pytlíkovou záležitost nedokáže vypít, ale protože nechtěla Viktora urazit, využila okamžiku, kdy odešel do vedlejšího pokoje a obsah šálku vylila do květináče. V duchu se rostlině omluvila a posbírala použité hrnky.
Viktor přinesl housle a zahrál krásnou skladbu, kterou však Aiko neznala. Pak mlčky podal své kolegyni rudé květiny a noty. K nemalému údivu Aiko zjistila, že Viktor tuhle skladbu věnoval právě jí.
Aiko už teď ví, že Viktor není žádný morous, ale příjemný společník, se kterým s chutí usedla k několika sklenkám likéru. Rozloučení bylo vřelé a nadmíru přátelské.

Scéna
Naposledy jsme stěny s průchodem použily před dvěma lety v narozeninové scénce. Teď přišel ten správný čas se k nim zase v trochu jiné podobě vrátit. Závěs byl jednoduchý, použila jsem zbytek ustřižené "provázkové " záclony. Základ sedací soupravy je z polystyrénu, ke kterému jsem přilepila zadní zvýšenou část z umakartu. Sedací část je molitanová. Vše jsem potáhla počesanou syntetickou látkou v tyrkysové barvě. Pouze na výrobu přední strany opěrných polštářů jsem použila žlutou tričkovinu, kterou jsem pomalovala motivy v barevném odstínu potahové látky. Nejprve jsem sešila z obou látek dva dlouhé obdélníky, naplnila je rounem ze staré bundy a nakonec jsem každý tenhle "jednopolštář" rozdělila prošitím na několik částí. Kulaté nohy sedací soupravy jsou z velkých dřevěných korálů, stůl je z masivu, překližkové skříňky z fundusu. Látkový ještěr a exotická miska jsou naše úlovky z výprodeje indického obchodu.. Kalendář s Muchovými obrázky, které využívám k dekoracím interiérů mi věnovala Světlana (Blacksvetlus), lahvička se skutečným likérem byla zase mezi dárky od Aničky (Chaannah). Miniaturní housle jsou kupované a přicestovaly k nám až z Kanady. Mají i pouzdro, ale to vám ukážu až někdy jindy...


Panenky
Markéta :
Aiko využila svoje originální oblečení od Tonnera včetně botiček, a tak jsem ušila pouze kabelku a vyrobila náušnice.

Marie :
Viktorovi jsem ušila košili z košile a kravatu z kravaty. Oba materiály byly přiměřeně tenké a kravata šla i dobře uvázat. Kalhoty a boty jsou originál Tonner,.