Japonská zahrada

Sylva  přicestovala do Japonska  na pozvání své kamarádky Aiko, se kterou strávila pět let v studentském pokoji jedné z pražských kolejí.
Když Sylva vstoupila do zahrady, uviděla před domem nádhernou Japonku v tradičním kimonu. Zcela uchvácena exotickým zjevem v ní  nepoznala svou přítelkyni Aiko. Tedy až do té chvíle, než se z úst  mladé Japonky vydralo hlasité :"Nazdááár!". Následné přivítání bylo typicky evropské a hodně srdečné.
Pak obě usedly na lavičku v zahradě a pod kvetoucími stromy si vyprávěly a hlavně vzpomínaly. Sylva nezapomněla na drobné dárky, kterými Aiko moc potěšila. Zejména čokoláda ji na chvíli vrátila do studentských let, kdy si právě na takové často společně pochutnávaly.
Potom Aiko pozvala Sylvu na čaj, a tak obě zmizely uvnitř dřevěného domku. Když znovu vyšly ven, vzduch byl čistý a provoněný náhlým deštěm. Aiko se převlékla a změnila v moderní dívku. Pak provedla  Sylvu  rozlehlou zahradou. Škoda, že nemůžete vidět všechna ta nádherná zákoutí  společně s nimi!
Aiko věnovala své české kamarádce hedvábný vějíř a po několik dalších dnů jí byla milou průvodkyní po exotickém Japonsku.

Scéna:
Jako první jsem do zahrady vyrobila stěnu ze sololitu představující  tradiční japonský domek. Dveře slepené z tenoučkých latěk jsou potažené pauzákem, a protože jsem je umístnila do dvou drážek, lze s nimi  posunovat. Stupínky před vchodem tvoří dvě silnější desky z lisovaného papíru. Lavička je vyřezaná z masivního dřeva a natřená zatónovaným  lakem.
No, a pak jsem tu chtěla mít kvetoucí stromy a jezírko. S těmi stromy nebyl až takový problém, ale to jezírko...! Mělo být jen mělké a ne příliš veliké, a tak jsem  se rozhodla, že ho vytvořím  plastelíny. Jenže prastarou modelovací hmotu jsem nakonec do placatého tvaru musela roztlouct kladivem a ono se mi to různě trhalo a vůbec to nechtělo být tvárné...ve finále mi jezírko někde propouštělo vodu a usilovně promáčelo okolní písčitou plochu, takže v Japonsku nepršelo, ale mokro tam měli až běda.
Malý obrázek Prahy, který přivezla Sylva jako dárek svojí kamarádce je z výprodeje, zmenšenou čokoládu jsem vytiskla podle skutečného oskenovaného obalu. Lidová panenka je vyrobená z kukuřičné hmoty a je pravda trochu odstrašující, ale já měla docela problém ji namalovat a obléct, protože měří jen 4cm.

Panenky
Markéta :
Představitelka Sylvy je pro mě hodně výjimečná panenka, protože není vůbec jednoduché ji sehnat za rozumnou cenu. Konkrétně tato byla na prodej jen do USA. Na mezinárodní aukci e-bay ji objevila Iva (Marileva) a protože věděla, že o ni stojím, zkontaktovala Veroniku (Arven), která pro mě zprostředkovala koupi. Ještě jednou bych jim oběma chtěla poděkovat.
Kostýmové šaty pro Sylvu jsou velice jednoduché, protože šedý úplet  nebylo potřeba nikde zakládat, jen jsem ho "vystříhala". Kabela ušitá z červené koženky je trochu větší, aby se do ní vešly všechny dárky. Botičky jsou kupované Kingstate.

Marie :
Před tím než jsem začala šít kimono pro Aiko, prohledala jsem na internetu několik stránek o Japonsku. Hodná sousedka mi věnovala  krásnou látku, doma jsem našla vhodné  hedvábí na obi (široký pás upevňující kimono) i červenou tkanici na obidžime. Panenku jsem oblékala podle internetového videonávodu. Nejprve tedy dostala  jakési vycpávky, aby se poněkud upravily tělesné proporce v oblasti pasu a pod prsy. Spodní kimono Aiko nemá, kolem krku jsem jí jen překřížila šikmý proužek. Vrchní kimono má jednoduchý střih a s výjimkou nebožtíků se obléká vždy levou stranou přes pravou, obi má Aiko uvázané vzadu do mašle (zkoušeno snad 10x).
Účes je vyrobený pomocí drátků a špendlíků, vlasy jsem jí ozdobila barevnými květy, kovovými jehlicemi se závěsky a střapcem.
Největší problém ovšem představovaly nohy. Panenka má totiž klenutá chodidla do vysokých podpatků. Markéta tedy vyrobila z moduritu jakési "protézy", které jsme lepenkou přichytily do klenby a přes to natáhly bílé punčochy, které byly ve špičkách vyplněné vatou. Tradiční japonské dřeváky geta má tedy Aiko vpředu přichycené skrz falešnou výplň v punčochách. Aby bylo vše úplné, vyrobila Markéta z hedvábného papíru  ještě vějíř.