Výstava fotografií

Výstava  fotografií mladého umělce Davida slibuje ženské akty a pak ještě jedno nezvyklé překvapení. Možná  proto ve výstavní síni protentokrát převažují muži. Návštěvníci prohlížejí vystavené fotografie a všímají  si i velkého podstavce s ležící sochou dívky v životní velikosti.
Gabriel, velký obdivovatel ženské krásy, se také vypravil na výstavu a socha spící múzy neunikla jeho pozornosti... v jednom okamžiku se mu zdálo, že dýchá! Je snad živá?! Znovu si ji prohlíží ze všech stran. A najednou přichází sám autor fotografií a přiváží velkou zástěnu, do jejíchž útrob na chvíli ukryje sochu i s podstavcem. Když pak odjede, je lůžko spící múzy prázdné. Přiložená cedulka oznamuje, že za hodinu bude socha opět na svém místě. Gabriel je jako na trní. Celou hodinu prochází znovu a znovu všechny fotografie. Ó jak by si přál vidět přicházet tu tajemnou krásku...ale je jasné, že to se mu nepodaří. Přesně na čas přiveze Daniel zástěnu , opět na chvíli vše skryje a pak už je spící múza na svém místě.

Scéna
Nejprve jsem si vyfotila akty. Na všech je jedna panenka, paruková Liu Liu, která u nás dostala jméno Zorka. Myslela jsem, že použiju tak čtyři pět obrázků, nakonec jsem potřebovala všech osm. Podstavec pro lůžko je z polystyrénu, stříbrná látka je z potahu na žehlící prkna a Zorku jsem natřela stříbrnou barvou, která se používá na lidskou pokožku. Problém jsem měla s vlasy, ve stříbrné jsem našla jen ozdobné nitě na vánoční dárky a pak ještě silnější stříbrně obmotaný dekorační drát....využila jsem oboje. Zorce jsem zavřela oči  a opatrně ji naaranžovala do lůžka.

Panenky
Markéta:
Hned od začátku jsem věděla, že na focení využiju originální oblečení. Vytáhla jsem tedy šest chlapíků, dvě panenky a všem jsem oblékla připravené věci. Jenom rudovláska Sylva na sobě nemá oblečení od Tonnera. V tomhle kostýmku k nám kdysi přicestovala nějaká panenka z Aukra...neznám autorku, vím, že se inspirovala Tonnerovým modelem a ušila ho myslím velice zdařile.

Zpět na hlavní stranu