Postýlka

Brzo po ránu si zalezl Jindřich do dílny a strávil tam prakticky celý den. Při obědě se jeho žena vyptávala, co že tam pořád kutí, ale Jindřich řekl, že je to překvapení a že jí ho ukáže až večer. Jindřich měl už pár týdnů v hlavě plán na výrobu dětské postýlky...takové menší, která by se snadno dala v bytě převážet. Pro očekávané miminko už mají vše nakoupeno...i postýlku se spouštěcí přední částí, tu jejich holčička využije možná až do předškolního věku. Ale tohle bude lehká mobilní postýlka pro novorozence. A tak se budoucí tatínek pustil do výroby.
Večer pak skutečně přivedl Miladu se zavázanýma očima do dílny. Ta je nejdřív trochu překvapená...postýlku už přece mají! Ale pak to vše pochopila a manželovu šikovnost a nápad ocenila velkou chválou. Snadno rozložitelná postýlka pak sloužila v jejich rodině i dvěma dalším potomkům.

.
Scéna
Od doby, kdy jsem vyráběla poprvé scénu v dílně, uběhlo už deset let. Všechny věci jsem měla pečlivě uložené v krabici, a tak stačilo přidat to, co jsem vyráběla v průběhu minulých let. Dílna je tedy zase trochu víc zaplněná.Věci jsem do polic rozmístnila určitě jinak, jen nářadí na stěně je kvůli hřebíčkům zavěšeno stejně. Speciálně do téhle scény vznikla stojanová vrtačka, malý svěrák, lepidlo na dřevo a šídlo.
Výrobu dětské postýlky jsem nevybrala náhodou...určitě ji budu potřebovat do jedné ze zamýšlených scének a potom, tahle postýlka existuje v  lidské velikosti v naší rodině už 85 let a bylo v ní odchováno asi 20 dětí. Je lehká a pevná, sestavení trvá chvilku a nejsou potřeba žádné šrouby. Bočnice jsou zavěšeny na čelech díky kovovým skobám přitaženým plechovými ryglíky. Celkovou pevnost obstará rošt, který má na spodní straně drážky pro zasazení do dřevěných kolíků. Postýlka sloužila dětem do jednoho roku, které si rodiče snadno převáželi po bytě a s pojíždějící postýlkou skvěle fungovalo i uspávání.

Postýlku jsem tedy zmenšila a vyrobila jsem i stejný systém na sesazení včetně roštu. Je to přesná kopie, jen ve skutečnosti je postýlka natřená na bílo... a na to možná taky dojde .

Panenky
Markéta:
Jindřich dostal oblečení z fundusu, stejně jako Milada, která ovšem potřebovala růžové domácí kalhoty a taky "těhotenské bříško".

       

Zpět na hlavní stranu