Vánoce na zahradě

Je to jakási tradice v rodině Tůmových, že na Boží hod jdou jejich dcerky s maminkou na zahradu pro uskladněná jablka. To je totiž tak - zahradní domek slouží z poloviny jako úložiště a skladovací prostor a z druhé poloviny jako domeček obou děvčátek. Mají tu svůj stolek, skříňku i lavičku a další "nezbytné" vybavení. V předvánoční době si jej za pomoci rodičů náležitě zdobí uvnitř i zvenku. A každý rok tu pak najdou na druhý den po štědrovečerní nadílce každá ještě jeden malý dárek. A na to se obě těší, mají před sebou ještě jedno malé překvapení. Ven vyběhnou jen v domácím oblečení, ale i když dnes není velká zima, maminka je vrací, aby si přes sebe vzaly něco teplejšího.
Do domečku se hrnou obě naráz a trvá to dost dlouho, než vyjde ven Anetka se zklamaným výrazem a prázdnýma rukama. Malá Julinka ještě pořád prohledává každý kout...a nic! I ona nakonec se sklopenou hlavou usedne venku na lavici. Anetka se v duchu ptá: "Jak jen mohla maminka zapomenout?" Ona sama je už velká a na Ježíška nevěří, ale Julinka! Ta ještě nechodí do školy a tolik se těšila! Co se spolu ty dvě nazlobí a jaké naschvály si dokážou udělat a teď je Anetce malé sestřičky tolik líto! Ale už to má! Sama ještě dnes vyrobí nějakou jednoduchou hračku, zabalí ji a pak společně znovu půjdou na zahradu...klidně za tmy s baterkou! A už chlácholí Julinku a slibuje, že tu nakonec určitě nějaký dárek najdou.
Maminka vše po očku sleduje, poslouchá a pak tiše vyzve děvčáka, aby pořádně prohlédla ozdobený smrček...třeba Ježíšek nechal tentokrát dárky venku. Do Anetky jako když střelí, v mžiku je u stromečku a bystrýma očima jej prohlédne. A skutečně! Mezi hustými větveni zahlédne jutový sáček s jmenovkou a kousek dál ještě jeden. Vytáhne ten pro sebe, Julinka si svůj musí najít sama. A pak už dívenky rozbalují. Julinka křičí nadšením nad malým miminkem s kolíbkou a Anetka má z krásné princeznovské hvězdy nefalšovanou radost. Nezapomene v tichosti poděkovat mamince a pak i s košíkem jablek odcházejí všechny tři spokojeně domů.
.
Scéna
Zahradní domek, stůl a lavice´i krmítko pro ptáky už se objevily v předchozích scénách. Potřebovala jsem jen vánoční výzdobu na okno a na dveře, chodníček z dlaždic a hlavně umělý sníh. Stromeček jsem tentokrát zdobila tak trochu rustikálně, žádné zlato a třpytky, ale jen plechoví koníci, slaměné ozdoby a houbičky z buničiny Dárky pro holčičky musely být hodně drobné, jenom maličkosti, takže miminko měří na délku asi jeden centimetr.

Panenky
Markéta:
Hned od začátku jsem věděla, že využiji některé kousky z dřívějšího oblečení. Ale pro děti toho zase tolik nemáme, a tak jsem Anetce ušila rolák z ponožky a jednoduchou vestu z umělé kožešinky: Julinka (panenka Luna - Kruselings) ovšem potřebovala veškeré oblečení i botičky. Zatímco maminka i Anetka obuly nově vyrobené válenky podle univerzálního střihu, pro malou Julinku jsem si musela vyrobit střih zmenšený.