Studna

Lidka tuší, že Tomáš ji dnes přijde vyšlehat pomlázkou tak, jako každý rok předtím. Když zaslechne klepání na okno, opatrně vykoukne, ale nikoho nevidí. Vyjde tedy ze dveří a je to ON, pomlázku ale schovává šikovně za zády a tváří se jako milius. Jenže sotva Lidka udělá pár kroků od chalupy, hned se Tomáš pustí do díla. Včera upletená pomlázka pěkně táhne a Lidka křičí jako na lesy a snaží se před švihajícími proutky uniknout. Ovšem Tomáš není žádný kruťas a i když Lidku po krátké honičce kolem studny dostihne, dává pozor, aby dívce příliš neublížil. Jenže Lidka je po vyšlehání uražená, nechce s Tomášem promluvit ani slůvko, o výslužce nemluvě. Mlčky jde ke studni a chystá se nabrat vodu  s tím, že musí jít vařit brambory. Tomáš jí ochotně pomáhá, naplní dřevěné vědro vodou a chce jej odnést Lidce do chalupy. Ta ale neváhá ani vteřinu a vědro plné ledové vody vychrstne na Tomáše...a hned se zvesela směje. Překvapený Tomáš jen zalapá po dechu, tuhle sprchu studniční vodou opravdu nečekal. Teď už je mu jasné, proč hrála Lidka uraženou a jak šikovně uskutečnila svůj dopředu vymyšlený plán. Zvesela ale stiskne svou milou v náručí a hubičkuje ji. Nakonec samozřejmě došlo i na malovaná vajíčka.

Scéna
Kamennou venkovskou studnu s rumpálem jsem nosila v hlavě už delší čas. Přemýšlela jsem o tom, že ji udělám ze skutečných kamenů, ale nakonec jsem to zavrhla a zvolila jsem polystyrén...no, nevím, jestli jsem udělala dobře, byla to sice o něco snazší výroba, ale kámen je kámen. Studnu jsem vyráběla jako skládačku, aby bylo snadné ji potom uložit na půdě, případně k ní v budoucnu vyrobit kulatou stříšku. Ostatní vybavení jsem vyráběla před lety do jiných scének.

Panenky
Markéta:
Tomáš má všechno oblečení z fundusu, pro Lidku jsem ušila pouze novou sukni.

Zpět na hlavní stranu