Cikánka

Princezně Tamaře vybral otec za ženicha sousedního vladaře. Starého, leč pohádkově bohatého muže. Dívka je však zamilovaná do mladého šlechtice, a tak nerovný sňatek odmítá a vyhrožuje útěkem. Král ji tedy nechá pro jistotu zamknout v jejích komnatách a před dveře rozkáže postavit stráž. Zoufalá Tamara si krátí dlouhý čas vyšíváním, ale když zaslechne pod okny hluk, s obavami vyhlédne ven. Domnívá se, že nenáviděný ženich přijíždí. Slyší však zpěv a zahlédne roztančené cikány.Ví, že se o nich se říká, že umí číst z ruky budoucnost, a proto vyzve strážného, aby neprodleně zavolal jejího otce. Tomu pak sdělí svoje přání, aby jí jedna z cikánek přečetla z dlaně, co ji čeká. Král se nejprve zdráhal, ale nakonec přání své dcery vyslyšel.
Po chvíli tedy vstoupí do komnaty mladá cikánka Judita...obdivně se rozhlíží po místnosti, ale Tamara ji nedočkavě nastrkuje svou ruku. Snědá žena dlouze hledí do princezniny jemné dlaně a pak praví : "Svůj osud máš ve svých rukách, záleží jen na tobě, jak se rozhodneš. Může to být trochu nebezpečné, ale když překonáš strach, určitě dosáhneš toho, po čem toužíš." Tamaru tahle slova nejprve trochu rozzlobí...copak ona může rozhodovat o svém osudu? Pak pohlédne cikánce do tváře a všimne si, jak je hezká...dlouhé černé vlasy rámují líbeznou tvář...vypadá skoro jako... PRINCEZNA! Stačilo by jen vyměnit si šaty a Tamara se dostane ze zámku a pak i za svým milovaným Lambertem. Úpěnlivě tedy prosí Juditu, aby jí pomohla s útěkem, slibuje bohatou odměnu jí i její rodině. Po chvilce váhání cikánka svolí, a tak si obě mladé ženy vymění oblečení. Ještě zbývá připoutat Juditě ruce k židli a ústa zavázat kapesníkem, aby byla patrná její nevina. A Tamara v převleku s šátkem staženým hluboko do očí už klepe na dveře, aby jí stráž vypustila ze zámku.Venku pak běží k cikánům s povozy a žádá je, aby jí půjčili koně. Ti na ni nevěřícně hledí, ptají se po Juditě, ale Tamara slibuje, že se vše dozví, oznámí, kde ji mají hledat a dožadovat se své odměny.Věří, že Judita se k nim zanedlouho vrátí. To se také stalo, cikánka dokonale sehrála svou roli a ke svým lidem se vrací v princezniných šatech.
Tamara se ještě týž den provdala za svého Lamberta a oba spokojeně žili na jeho panství. Zatvrzelého krále nakonec po dvou letech obměkčil malý vnuk, který nesl jeho jméno a vladař přijal zpět svou dceru i s jejím manželem.

Scéna
Nábytek jsem vytvářela do dřívější scénky, a tak jsem ze stejného materiálu vyrobila jen vyšívací rám. Pak jsem si udělala pomocí dvou rámečků z pěněného PVC "hlubší okna", ušila jsem ze silného sametu závěsy a vytiskla tapetu vedenou v dolní třetině obou stěn.

Panenky
Markéta:
Pro Tamaru jsem ušila dvoudílné renesanční šaty. Spodní košilka bez rukávů je z tenkého plátna ozdobená krajkami. Svrchní šat je z pružného sametu, sukně je vzadu prodloužená, zapínání je vpředu na dva háčky.
Judita má sukni z velmi tenké bavlněné látky, košilku šila kdysi Máninka do scény s malířem. Ani jedna z panenek nemá na sobě boty, sukně jsem schválně udělala dostatečně dlouhé, aby skryly stojánky, na kterých při focení obě tonnerky stály.