V ráji

V rajské zahradě se Adamovi i Evě žilo náramně. Každý den příjemné teplo, měkká tráva, zurčivé potůčky, voňavé květy a přátelská zvířata. Všude plno šťavnatých plodů, stačilo si jen vybrat z bohaté nabídky. Pouze z jediné jabloně měli od Boha zakázáno trhat. Byl to strom poznání a Adam s Evou přislíbili, že zákaz neporuší. Jenomže všetečnou a nadmíru zvědavou Evu to k jabloni stále přitahovalo. Proč by si nemohli jedno malé jablíčko ochutnat, je jich tam dost, Bůh takovou nepatrnou ztrátu jistě nepozná. A tak začala nenápadně přemlouvat Adama. Ukazovala mu, jak jsou pěkně červená a že jistě budou i slaďoučká a šťavnatá a ona má na něco takového zrovna teď velikánskou chuť. Ale Adam si byl dobře vědom zákazu, a tak se nabídl, že přinese Evě sladké hrozny, které rostou nedaleko. Sotva Adam odešel, připlazil se k opuštěné Evě had. V mžiku se změnil v malého rohatého ďáblíka a začal Evu nabádat, aby nic nedala na zákazy a poslouchala jen svou žádostivost, aby se nenechala ochudit o ten jedinečný zážitek, který jablíčka poskytují. Ve chvíli, kdy se vracel Adam, ďáblík zmizel sejně rychle jako se objevil a v podobě hada se odplazil k nedaleké jabloni.. Adam se vrací s dlaněmi plnými nádherných hroznů, jenže Eva se jimi odbýt nedá, chce jablko a basta. Nejprve se vzteká, pak smutně kňourá a sladkými slovíčky pohání Adama k jabloni. Zvědavost zvítězila, Eva jablko utrhla a ukousla si z něho. Hned jej podává Adamovi a ten po chvilce váhání ochutnal také. Sotva pozřeli první sousto, uvědomili si, že jsou nazí, zastyděli se a běželi se ukrýt za husté keře.
Bůh hned věděl, co se stalo a vydal se za nimi. Shání se po nich, volá ....po chvíli se před ním objeví, oba lehce zahalení do čerstvě natrhaných listů. Bůh se zlobí, že porušili jeho zákaz a nemilosrdně je vyhání z ráje. Teď už na ně čeká tvrdá práce, nemoci, bolesti a stárnutí. Ale při tom všem užijí i dostatek zábavy, radosti a potěšení. Nebude to prostě žádná nuda.

Scéna
Výroba téhle scénky byla opravdu jednoduchá. Potřebovala jsem jen jednu jabloň, pár kamenů, mech jako trávu a potom hlavně zvířata. Využila jsem většinu plastových živočichů, které jsem během let nashromáždila. Moje poslední a nedávná koupě byl látkový had, který je naplněný nějakým pískem a je tedy i docela pohyblivý a potom barevní ptáčkové, které jsem sehnala v povelikonočním výprodeji. Jabloň jsem vyrobila z uříznuté ovocné větve, do které jsem vyvrtala porůznu dírky a do nich jsem pak zasunula krátké větvičky buxusu. Na takto vytvořený "strom" jsem navěsila skutečná miniaturní jablíčka z loňské sklizně.

Panenky
Markéta
Lenka, která představuje Evu i Martin jako Adam, toho při fotografování potřebovali minimum. Téměř na všech fotografiích jsou nahatí, jen na závěr jsem je oblékla to umělých listů. Při fotografování jsem tedy nemusela hlídat shrnuté kalhoty a upravené sklady na sukni či na rukávech, ale správné postoje a natočení obou aktérů, aby nevykouklo něco nežádoucího.
Malého ďáblíka si zahrál Vašík, kožich má ušitý z ponožky, rohy jsem uvařila z obarveného moduritu. Na Boha jsem nemohla použít nikoho jiného nežli Samuela, který má oblečení z tenoučké bavlněné látky.