Čína

Včera namalovala Lien pro svou přítelkyni jako dárek k narozeninám  závěsný svitek. Teď už jí zbývá připsat jen text, se kterým si celý večer lámala hlavu...ale už to má vymyšlené...Aiko bude jistě potěšena. Lien rozvine svitek na stůl a strne v němém úžasu. Kdosi sem tajně připsal varování, aby za žádných okolností nepila čaj, který připraví její přítelkyně. Ó běda! Lien tomu nejprve nechce věřit...její milovaná Aiko a zrádkyně?  Slyší někoho přicházet...je to Aiko... Lien rychle  ukrývá svitek, je nesvá a uvnitř se celá chvěje.
Aiko, tak jako vždy, přináší dva šálky čaje, usmívá se, hovoří klidně a laskavě. Jenže po chvíli si všimne, že Lien se svého šálku ani nedotkla, a tak se jí ptá, co se děje a zda není  nemocná. Lien se dlouho nerozmýšlí a vyndává svitek s varováním. Překvapená  Aiko chvíli váhá, pak ale vezme šálek čaje určený pro Lien a několika doušky jej vypije. Vyděšená Lien teď ničemu nerozumí, ale Aiko záhy vše vysvětluje. Ano, opravdu měla podat Lien otrávený čaj. Ano, měla ji zradit a odstranit z cesty, protože je známo, že se o ni císař mimořádně zajímá. Několik uražených konkubín bojujících o císařovu přízeň se spiklo a pod výhrůžkami nutily Aiko, aby svou přítelkyni  otrávila. Ale tohle by Aiko nikdy neudělala, přestože sama je teď ve velkém nebezpečí a neví, co bude dál.
Lien se jí však svěřuje, že čeká s císařem dítě, a má se stát císařovnou. Nyní bude tedy Aiko pod její ochranou a zrádné konkubíny budou přísně potrestány.
Nakonec měla Aiko z namalovaného svitku přece jen radost, protože Lien neváhala a připsala na něj krásný verš o jejich věrném přátelství.


Scéna
Potřebovala jsem stolek a dvě sedačky, které budou vypadat alespoň trochu exoticky. Na výrobu jsem použila pěněné PVC, které jsem pomocí horkovzdušné pistole opatrně zohýbala do potřebných tvarů. Pak jsem ještě slepený nábytek ozdobila drobným kuličkovým řetízkem určeným k vánoční výzdobě. Nakonec jsem vše natřela rychleschnoucí barvou a pak ještě přelakovala.  Dřevěná skříňka a truhlička jsou skutečně čínské, jsou to šperkovnice a zároveň hrací skříňky z Máninčiny sbírky. Dvě velké čínské vázy a zlatý tácek nám poslala Erika. Závěsné svitky jsem si vytiskla a nalepila na látkové pruhy. Kalamář a stojan na štětce jsou dřevěné. "Koberec" je ve skutečnosti povlak na  polštář. Ostatní dekorace jsme vyhrabaly v našich domácnostech a jsou to doslova korunové záležitosti.

Panenky
Markéta:
K Číně bezesporu patří hedvábí, a tak jsem veškeré oblečení  šila jen z tohoto materiálu. Využila jsem vyřazené šátky i halenky a občas jsem si při tom docela užila, protože se jednalo o velice tenké materiály a já musela ušít čtyři vypodšívkované "župánky". Sukně tvoří jen nabraný pruh látky, v pase zašitý do tenké stužky. Na ozdoby do vlasů jsem využila části bižuterie, vějíři dává tvar pevný drátek, přes který jsem napnula kousek hedvábí pomalovaného barvami na textil.
 

Zpět na hlavní stranu